Mým toxickým láskám

Máj je lásky čas. Zavzpomínejme společně nad náhrobky mých toxických lásek formou básní.

JIDÁŠOVI

Čekal bys sám sebe v mé básni?
Svůj vlastní podpis
– na mém srdci kousek tebe,
když jsi zůstal s ní?
Dál pokojně sni o perfektní lásce,
jen já vím o tvé masce z prázdných slov a lží,
o tom, jaks mi vzdychal do uší.
Ale tvoje holka, ta to netuší.

ZACHRÁNCI

Stále visíš někde v mé mysli

jako horolezec na provázku
a já se jen snažím zapomenout na tu hloupou lásku
co jsme nikdy neměli.

Myslím na ta slova,
co se ztratila v překladu,
na své srdce v rozkladu,
už to nikdy nechci znova.

Byls klidný přístav uprostřed nezkrotné bouře,
uprostřed kouře z požáru špatných zpráv.
A teď už tu nejsi.
Jako kdybys tu nikdy nebyl.
Škoda, žes byl debil.

TEMNÉMU PRINCI

Lapáš mě do svých pavučin,
do svého temného království
a já toužím spáchat zločin,
poddat se znovu bláznovství,
mé oblíbené neřesti,
připoutat se k pelesti tvé postele
a poté v kostele žádat o rozhřešení
– pouze z pohoršení.

Mezitím čekáš, připraven s pastí
stvořenou slastí utkanou
mně na míru.
Zlehka mi šeptáš:
“Zmizíme spolu do vesmíru, kde budeš jenom moje.”
a já se vzdávám
zcela bez boje.
Jemně mě škrtíš a já sténám
– opět bez boje
slastí
Jsem připoutaná k pelesti tvé postele
a jako v kostele
ti říkám své ano.
Své oblíbené neřesti.
Svému vrahovi.

Alkoholikovi

Klidně se utop na dně flašky,
já jsem ráda, ze jsem venku z téhle frašky.

Ženáčovi

Úchyl úchylem zůstane,
i když se do svazku dostane.
Tuhle špínu nikdy nesmyješ.

KOMU?

Tančím nad rakví z prázdných slov
smutkem opuštěných vdov,
ale ty jsi neumřel.

PASTI

Pasti z nekonečné slasti
láskyplné strasti
tvých rtů.

Rtů tvých
slov milých ostnů.
rtu tvých,
které stejně líbám,
i když krvácím.

Jsem v pasti.
Pasti z nekonečné slasti
zkrvavených pout.

Pout z lásky
nasazených na zápěstí
připoutaných k pelesti
prázdných slibu.

Slibů tvých
a citů pomíjivých.

Slz mých
a probděných noci
– už jenom poslední hřích,
pak mě pusť ze své moci.

Prosím.

Ale komu není rady, tomu není pomoci..